Zpráva ze semanínské střelnice

24. května 2014 v 9:25 | Filip Jetmar |  Postřehy z terénu
Ve čtvrtek odpoledne jsem vyrazil do Semanína, co nejdál od lidí, abych si pročistil hlavu. Sice foukal silný vítr, ale jinak bylo příjemně teplo a slunečno.
Jen jsem dorazil na střelnici, uviděl jsem zaparkované auto pod skupinkou bříz a jív. Kdo to zase je??? Udělám pár kroků a na dálku vidím dvě postavy na slatině s prstnatci májovými. Asi se někdo kochá nebo tam něco zkoumá, pomyslím si a zvedám dalekohled k očím. Ty dvě postavy mají zobáky a nesmírně jim to mezi těmi prstnatci sluší. Jeřábi popelaví!


Chodili poklidně ve vegetaci a sbírali potravu. I když jsem měl původně namířeno právě na tuto slatinu, rozhodl jsem se změnit trasu, abych je zbytečně neplašil. Navíc jsem doufal, že se sluncem v zádech se mi pak podaří udělat lepší fotku - bohužel jsem si dnes nevzal teleobjektiv domnívaje se, že stejně nebude co fotit. Jenomže po chvíli se jeřábi zvedli a se vším majestátem odlétli k východu. Jestli je vyplašili projíždějící cyklisti nebo já, když jsem mluvil do telefonu, nebo prostě už dohodovali a sami od sebe se rozhodli podívat se jinam, to zůstane nezodpovězenou otázkou.

Z vlhčích částí střelnice, kde právě kvete hadí kořen, vytrvale volal chřástal polní, na dvou místech v okrajových partiích zpívala cvrčilka říční a jedna cvrčilka zelená. Zatím to vypadá na dva páry ťuhýka obecného - doufám, že ještě nějaký přibyde (?).

Na revitalizovaných plochách se vegetace rozvíjí poměrně příznivě, na různých místech se objevují malé skupinky prstnatců májových, lomikameny zrnaté a z běžnějších druhů přibývá kopretin, kohoutků, pryskyřníků aj. V nových i obnovených tůních jsou pulci skokanů hnědých, malí i velcí skokani zelení, malé užovky (velké jsem ale taky potkal), ve strání se pářili slepýši, na pařezu ronícím mízu mlsal zlatohlávek a nějaké malé mušky. Vše za dohledu a hlasového doprovodu kukačky. Celkově tedy docela příjemně strávené odpoledne.








---